Rád bych na tomto místě napsal něco o inkoustech Diamine. Předesílám, že dokud jsem je nevyzkoušel, netušil jsem jak velký vliv na pocit z psaní může být podmíněn právě inkoustem. Rozhodně nejde jen o zajímavé barvy, ale i o tekutost a snižování tření mezi hrotem pera a papírem.
Jako první jsem vyzkoušel odstín Majestic Blue-Black. Musím říci že si svůj název zaslouží, v jeho vzhledu je skutečně něco vznešeného. Když s ním píšete, je stopa za hrotem sytě černá, svůj sametově modrý nádech získá až po zaschnutí . Přes pro inkousty Diamine typickou sytost (pozor, to asi bohužel neplatí pro černé odstíny této značky), je tekutost příkladná, a to přesto že pod pojmem dobré tekutosti si obvykle představím stav který by jiní označili za tekoucí pero. Jednu nevýhodu však tento odstín přecijen má. Vysoká sytost a sametový vzhled vyžaduje velkou koncentraci barevných solí, což ve svém důsledku znamená, že pokud přes napsaný text přejedete jen trochu vlhkým prstem, pravděpodobně jej rozmažete, ať je zaschlý jak chce.
Další v pořadí byl odstín Umber. Vždycky jsem chtěl vyzkoušet inkoust laděný spíš do zelena, ve viktoriánských dobách se takovým inkoustem psalo. No, odstín Umber takový není. Ale je velmi příjemný, zelená hlinka. Poznámky jím napsané vypadají zajímavě. Tekutost je dobrá.
Nepřestávaje hledat svůj "viktoriánský" inkoust, sáhl jsem po odstínu Teal. Přestože ani on nebyl tím co jsem hledal, velmi jsem si ho oblíbil. Jeho barva je zajímavá, nemůžete říci zda je víc zelená nebo modrá. Asi jako hluboké jezero v létě. Zde jsem však zjistil, že ne každý inkoust funguje v každém peru. Diamine Teal zkrátka například mé pero Parker Sonnet beznadějně ucpává, zatímco ve starém Parkeru po dědovi funguje naprosto skvěle.
Odstín Marine Blue jsem koupil protože se mi líbí jeho příjemně uklidňující mořská barva. Jeho tekutost je vynikající. Po čase mi však začala trochu vadit jeho relativně malá sytost. V Sonnetu jsem ho tudíž vyměnil za Steel Blue, který je relativně podobný, ale je tmavší a sytější. Popravdě se mi ovšem jeví víc jako zelený než modrý a mohu říci že v něm jsem našel ten svůj "viktoriánský" inkoust. Má skvělou tekutost, perfektně "maže" hrot a je celkem odolný proti rozmazání. Snad má pouze tendenci na některých druzích papíru více tvořit "fousky". Celkově se jedná o mé dva velmi oblíbené inkousty.
Odstín Crimson není zrovna asi pro psaní běžných poznámek (i když proč ne?), ale o to více dokáže vtisknout vašemu textu emotivní charakter. Ostatně jako většina odstínů červené s nádechem do modra, je to barva krve. Navíc pro fanouška kapel Lake of Tears a Edge of Sanity nutnost. Tekutost výborná, stejně jako krycí schopnost a ostrost kontur. Ve skutečnosti se jedná o jeden z nejlépe píšících inkoustů co jsem kdy vyzkoušel. Obzvlášť v kombinaci s perem Pilot-Namiki 78G ve kterém mi vyhovuje lépe než originální inkoust Pilot z přiložené bombičky.
Sapphire Blue sedí dle mého názoru perfektně k širšímu hrotu. Barva je krásně sytá s velmi lehkým nádechem do fialova. U kamenů které tomuto odstínu propůjčily svůj název je náznak fialové považován za kaz, ne tak u tohoto inkoustu, kde by příliš čistá modř působila možná trochu fádně. Inkoust velmi dobře kryje a tekutost je dostatečná - i když nemohu říci že by s ním můj Waterman psal tak hladce, jak bych chtěl.
A nyní se dostáváme k paramountu firmy Diamine. Před časem jsem byl v prodejně PenShop v Praze na Kačerově upozorněn na novou recepturu, kterou Diamine připravuje. Když jsem projevil živý zájem, bylo mi nabídnuto naplnění pera vzorkem inkoustu. Pochopitelně jsem neváhal a nechal si pero naplnit - odstín Blue-Black. S mým Sheafferem si inkoust očividně od začátku dobře rozuměl a já jen netrpělivě čekal až bude k dostání. Odstín vnímám spíše jako středně modrošedý s nádechem do zelena, ale oko rozhodně neuráží, naopak velmi jsem si ho oblíbil. Psát že kontury jsou za všech podmínek ostré je v případě značky Diamine nošením dříví do lesa, ovšem u této nové receptury je to snad ještě o něco lepší, přestože při troše hledání lze nějaké ty "fousky" zejména na papíře zápisníků Moleskine vysleovat. Má úžasnou tekutost a hrot pera klouže po papíře s minimálním třením. Hlavním zlepšením oproti starším receptům má být menší pravděpodobnost zaschnutí v peru (což jsem zatím nevyzkoušel) a větší odolnost proti stírání (vyzkoušel jsem a potvrzuji). Údajně má ovšem déle zasychat, což si ovšem nemyslím, dle mých zkušeností zasychá podobně dlouho jako starší recepty. Jedinou nevýhodu vidím v ne vždy konzistentní kryvosti.
Obrázky dodám, stejně tak další vyzkoušené odstíny...