Do modelu Caréne jsem byla (snad jako skoro každý nadšenec do per.. ) zamilovaná již delší dobu, ovšem s ohledem na studentskou peněženku vždy jen platonicky. Zhruba minulý měsíc jsem však přišla na výhodnou nabídku, nezvládla jsem odolat a rozhodně nelituji
Být po mém a moci si vybrat, do černo-zlaté verze bych bývala původně nešla, abych pravdu řekla, obrázky této barvy mi nikdy příliš lákavé nepřišly... Nicméně jsem jaksi nebyla v pozici vybírat. Jaké překvapení, když pero přišlo! Není příliš fotogenické -ale je nádherné, krásnější, než jsem tušila nebo si představovala. Hluboce, sytě, neuvěřitelně černočerné jak duše zaprodaná ďáblu, a zlato je, jak to říci, zlaté . Nemohu se vynadívat. Zkrátka, co říct, Carene.
No a co se psaní týče -nemohu se ubránit přirovnání k výběru té správné hůlky v obchodě u Ollivandera. Ten pocit, kdy pero uchopíte a při prvním doteku hrotu a papíru víte, že tohle je ono... Jsem okouzlena a dočista pohlcena. Rukama už mi nějaké to trochu lepší pero prošlo, byla i reakce "ble, fuj, ani náhodou!" již po tomto přízračném prvním tahu (mrzí mě to říci, ale Cross Botanicula. A putovalo zas dál.) ale tohle duševní spojení... Těžko se mi hledají slova a spoléhat budu pouze, milý čtenáři, na Tvé souznění se zamilovaným bláznem.